RENTGEN-19

Rentgen-19

Přátelé sousedé

manželky milenci

života spiklenci

nyní se svlékají

řadí se před rentgen      

pod hladkou kůži

proniká záře ostrá

obnažuje se

naše kostra

Okování

Okovy

pouta kovový

okování  

pouta se sametovým

polstrováním

Není to hra

na sexy policistu

přikovat duši

k bolavému místu

na svém těle

sklonit hlavu

pomodlit se 

a to je celé

Okování

je prý cesta

ke svobodě

Podivné to cesty

klikatí se 

v této době

Integrita

Vstupuje do mého těla

aniž bych chtěla

Prý je znásilnění

akt nanejvýš nutný

Co na tom

že nenosím krátkou sukni

a neflirtuji s pány

Nesmím se bránit

Jehla proniká do těla

z rukou černého anděla

a v těle bytosti zneuctěné

se rozlévá dračí sémě

To máš za to

že ses nenechala koupit!

Pokřikují prostituti

co panny do soulože nutí

aby pak za odměnu

mohly do bordelu vstoupit

Sbor prostitutů hlásá:

Penetrace je tvá spása!      

Znásilnění je akt

nanejvýš nutný

Tak si ty mrcho

stáhni rukáv

a vyhrň sukni!

Neživí nemrtví

Umřela zaživa

holka bláznivá

jen v noci ožívá

za zdí hřbitova  

Jen tu je v bezpečí

v objetí hrobu            

život tu nebolí

nehřeje netěší

je tu však v bezpečí     

bezpečí bezpečí

Umrlci tančí

pod hvězdným nebem

Chraňte se živých!

Chraňte se před jejich jedem!

Umrlci syčí

ze svých rtů sivých

Chraňte se živých!

Hroby nám ničí

Chraňte se živých!           

Jejich svět zbořte

je chorý a lživý

My neživí nemrtví

vzýváme temného boha

jen ať se neprobudí

bytosti za zdí krchova

co se nechtějí vzdát žití

a které nepokleknou 

před zaklínači smrti

Poutníci 

Pouta pouta!

My chceme pouta!

Procesí poutníků

do kopce stoupá

Z vrcholu shlíží

bohové v bílém hávu  

Své srdce ztiší

a chřestí klíči

Skloníme hlavu

spínáme ruce

Pouta pouta!

My chceme pouta!

Spaste nás bohové  

ve vlastní spásu

nemůžem doufat

Pouta pouta!

Sokolům dejte pouta!

Ať poznají zemskou tíži!

Volají spravedliví

za hradbou z mříží

Pouta pouta!

Dejte všem pouta!

Je nemravné

na vlastních křídlech

k nebesům stoupat!   

Pouta pouta!

Nechme se spoutat!

Do prázdných údolí

bohové shlíží

a létají na sabat

na zlámaných křížích

Boží mlýn mele

v naší cele

Sirény

Jak Sirény na moři

lákáme zbloudilé lodě

Plujte po proudu

plavte se k živé vodě

ke svobodě

plujte od sebe k sobě    

Tam za zdí je přístav

tam za zdí je váš hrob

upusťte kormidla

a nechte se vést

jedinou ze všech cest

Ti co odolají

stejně se v moři neztratí  

za mokré šosy

je chytí piráti  

Po dlouhé plavbě

o hladu a žízni

dostali námořníci  

kurděje

loď veze citróny

leč kapitán

se topí v rumu

a svou posádku vede

k mysu Dobré naděje

Na útesech se řadí lumíci

jedna dva tři skoč

vyslyš volání

naplň své poslání

Loučení

Duše odcházely na věčnost

bez velkých gest

a proslovů vládců

osud vyložil karty na stůl

Bolest a nářek

z katakomb smrti

nedolehly na ulici

kde si hráli uličníci   

Nerušily při nedělním obědě

nevtíraly se nám do snů

lid neplakal

v putykách se smál

Smrt se netiskla na plakáty 

dnes se vystavuje na odiv

a hlasitě se počítají ztráty    

Hroby

Kdysi jsme běhali

volní a nazí

nyní jsou nahatí

zákeřní vrazi

Naše srdce je tiché

náruč prázdná

a oči slabě svítí

jsme jako pavouci

lapení ve vlastní síti    

Vstáváme z hrobu

kde před smrtí

hledáme úkryt

chrání nás noc                 

a děsí nový úsvit

Květina

Co pouhá růže

proti větru zmůže

Se sluncem se miluji

svádím motýly

a to je jediný můj hřích

má duše bez trnů

nemůže uvěřit

že květinu

zraní zahradník

A přece mne svírá strach

zahradník vezme nůžky

a cvak

Slunečnice vrtí hlavou

prý že vidím trávu růst

zelená louka

je přelud můj

stůj co stůj

je země vůkol pustá

a má louka

je lež bohapustá

Muchomůrka

Hříbek smeká klobouk

před novými mravy

Je skvělé

že muchomůrka

myslí na mé zdraví

Rudá kráska třeští

Poručíme větru dešti

zakážeme červy

kdo má na ně nervy

Podám lesu žalobu

na tlení a hnití 

v tomto světě zmaru

není místo k žití

Kecy v kleci

Otvírám vrátka koníku

dnes můžeš běhat

kolem kolíku

možná tě pošlu

do háje

a pak fofrem do stáje

Otvírám dvířka klece

milý kanárku 

dneska tě pustím do parku

nadechni se a leť

za klecí se rozprostírá

úžasný širý svět        

Ptačí srdce zaplesá

Nade mnou se klenou nebesa!

Ale ouha

divná věc

nad klecí je další klec!

Život hovnivála  

Valím svou kuličku

dopředu vpřed

přede mnou roste

a zakrývá svět        

Nesmím se zastavit

je třeba dát víc trusu

svým hladovým ústům

Musím svůj život chránit

na malou kuličku

nová hovínka balit

čím bude kulička větší

tím bude svět lepší a lepší    

My všichni hovniválové

s výkaly za vámi

den za dnem jdem

kulička trusu

je náš šém

V kině

Kudy kudy

uniknout z podpalubí

kde se velká vlna valí

smeteni jsou

ti co na svém místě

setrvali

Zachraň se

kdo můžeš!

Rychle rychle!

Proud už olizuje paty

kdo chvíli postojí

ten se v temném víru ztratí

Kde je východ

kde budeme v bezpečí?

Labyrint uliček

a jen jedna z nich

je sázkou na štěstí

Stojíme na rozcestí

vlna se už už blíží

jedna cesta vede k životu

druhá nám život zkříží

Lidé běží dvěma směry

voda šplíchá na kamery

diváci jsou v křesle

v pohodlí a suší

konec příběhu již tuší

Dnes hrdinové filmu

naplní své osudy

losem co vytáhli si z osudí

Zlé časy děda Vševěda

Sluneční dům

děda Vševěda

hledat netřeba

švarný jinoch

se pro zlaté vlasy

do světa nevypraví

cesta ke Slunci

prý škodí zdraví

Tak moudří praví

Studánka plná živé vody

jabloň se zázračnými plody

ze kterých se mládí

znovu rodí

lákají na cestu

najdeš-li poklad

princeznu dostaneš   

za svou nevěstu

Převozník čeká

až převezmeš veslo

k truhlici s pokladem

jen Vševěd zná heslo

Rada moudrých

konstatuje s lítostí

že děd Vševěd

je na seznamu

podezřelých bytostí

Pro vaše dobro

je nutné

dědka vyhostit

Boží tvoření

Kukačka macecha

zlodějka straka  

labuť nejvěrnější

veselý skřivánek   

lačný sup

či tlustá sova

všechno ptactvo

ba životadění celé

spojuje láska

Stvořitele

„Moudré myši

se pro svůj život v ráji

boje o vlastní kožich vzdají“

sovy jasno mají

Moudrá myš

soví zákon sdílí

„Jsem plná pokory a víry 

lásku chovám k sovám

co číhají u mé díry  

Rozumím božímu řádu

a nepřidám se

k pištícímu stádu“

Když však budou myši

jako své sestry

sovy milovat

stane se že sovy

 k dobrým myším přiletí

vstříc jejich lásce

ke všem sovám

a oddanému přijetí

Sovy se však nestanou

členy myší rodiny 

na ciferníku Měsíce

neúprosně bijí hodiny

Sovy se přemnoží

budou mít plná břicha

a poslední myš

za myší duše

bude držet  

minutu ticha

Pán skleníku

Roste v trávě

co se snoubí s oblohou

Vidíš tu kytku

slabou a nebohou?

Sluneční žár

ranní mrazíky

a kapky deště

svírají tu chudinku

jako kleště

A ty včely

hrůza pomyslet

obtěžují její květ!

Pod skleněnou střechou

je jiný svět

tam rostlinám bude líp

musíme je přesadit

Poučme se

z evolučních chyb!

Budou žít

pod trvalou péčí     

genetických inženýrů

ve zdraví čistotě a míru            

Správné klima

pohnojená hlína

postřik na mšice  

líbí se nám velice

srkat vodu každý den

žít svůj květinový sen

Novou éru chválí

královny skleníku

za odleskem Slunce

otáčejí hlavu

jen tak ze zvyku

Jsme ušlechtilé

a víme co se sluší

pro záchranu těla

obětujem duši  

Cítíme hrdost

a zvláštní pýchu

obyčejné kytky

jsou k pláči

nebo k smíchu 

Slušným rostlinám

kazí reputaci

ohrožují dokonce

i náš život ve skleníku                   

bez zábran si voní

a tají mšici na pestíku

Ta čertova kvítka

patří do skleníku

který nemá kliku

tady je budeme

jako sebe chránit

do celofánu balit

x

Genetici si mnou ruce

Naše mise

splnila svůj účel

odvedli jsme dobrou práci

pro pána skleníku

který je schován

za keřem šeříku

x 

Vzkazuji po větru

že po zralé úvaze

chci odkvést na louce

a neusychat ve váze