vyjela jsem někdy z rána
ale jakým směrem
propánajána
tísním se v autobuse
stopuji staré káry
stříbrné bavoráky
klepu se strachy
tak zkouším vlaky
až ten poslední zmeškám
zas mě postaví na nohy
dětská koloběžka
cesta je dlouhá
nahoru dolů
mám vítr v zádech
a slunce na obzoru
začíná zapadat
za vrcholy Krušných hor
město spí v jejich klíně
sotva se šinu
noha nohu mine
… a najednou
jsi tam stál
u cedule
BOŽÍ DAR
