Rande pod orlojem

 

Dvě dámy si vypráví        

jak si tak sedí u kávy

„Co ten tvůj přítel

milá zlatá?“

„Jinou už na rukou nosí

ani já nejsem svatá

tři cukry prosím“

 

„Byl to přece ten pravý

když jsme plkaly

u šálku černé kávy

a když jsme pily laté

říkalas jak skvěle se máte

a když jsme si dávaly preso

tahalas z rukávu eso!“

 

„To byla jiná postava

pamatovat si je všechny

to je otrava

každý muž jen chvíli postojí

jak jedna figurka

na pražském orloji…“

 

„To je mi záhada

jak staré hodiny

souvisí se srdcem

a blahem rodiny?“

 

„Udeřila celá

první druhá okenice

se rozletěla

a tady ho máme apoštola

vypadá dobře zdola

okamžik a už ho střídá

další z apoštolů

shlíží na mne dolů

úsměv a mizí

v okně se objeví

chlapík cizí

podává mi kalich

a je tu další

drží klíč

cililink a je pryč

 

Tak co ti mám holka vyprávět

takto se točí svět

a pánové krouží na orloji

v okně se zjeví

figurka jiná

ještě než si dáme

dvojku vína!“