Lexaurin
Abych se nedotkla
tvých jemných citů
kradu v apatyce
ampule smíchu
Na nahou duši
házím deku
a oddávám se lékům
abych se uchránila
před příznaky
bolesti a vzteku
co tě tak ničí
sama jsem ničím
Dobře vím
jsi můj lexaurin
Nebudu už prosit
o tvoji lásku
dám vale práškům
Vyhoďte mě z ústavu
se svou duší nahá zůstanu
až půjdu domů na revers
neštěkne po mně ani pes
Až budu foukat na bolístky
a sčítat šrámy
vyhlížet budu tuláka
co svobodu
v čapce své dá mi
a taky slzu do vínku
bude mě milovat
a říkat mi blázínku