Lexaurin

 

Abych se nedotkla

tvých jemných citů                    

kradu v apatyce                             

ampule smíchu      

 

Na nahou duši

házím deku

a oddávám se lékům

abych se uchránila                         

před příznaky

bolesti a vzteku

co tě tak ničí

sama jsem ničím                            

 

Dobře vím

jsi můj lexaurin

 

Nebudu už prosit

o tvoji lásku

dám vale práškům

 

Vyhoďte mě z ústavu

se svou duší nahá zůstanu

až půjdu domů na revers

neštěkne po mně ani pes

 

Až budu foukat na bolístky

a sčítat šrámy

vyhlížet budu tuláka

co svobodu

v čapce své dá mi

a taky slzu do vínku

bude mě milovat

a říkat mi blázínku