Můj Umělec smrká a pšiká. To proto, že má stojan blízko okna a za ním už se vplížil sychravý podzim.

Umělci z rýmy zčervenal nos a vypadá jako kašpárek. Ale není s ním žádná zábava. Jak bych mu sakrymyš pomohla? Jsem kočka domácí a vždycky si poradím.

Navštívila jsem Šedázádu, ta je přece perská a ví toho hodně o světě i o životě. Slíbila jsem, že když mi dá radu, hezky jí učešu záda.

„Vrať se do krajiny Mňau a najdi tam Květuščinu zahrádku,“ říká. „Je plná nádherných květin a kouzelných bylinek. Natrhej je a uvidíš, že hned bude po smrkání!“

V krajině Mňau kvetou kytky celý rok. Tak si tady trochu prohřeji kožíšek, u nás už jsou dny chladné a deštivé.

Ale jak poznám, která bylinka je kouzelná? Vzala jsem si s sebou svůj deník a v něm mám chytré poznámky od Šedázády.

Jak ale najít Květuščinu zahrádku… Nechám si poradit od svého čeníšku! Půjdu tam, kam mně vůně povedou… Krajina Mňau je ale voňavá celá a snadno tak mohu ztratit cestu. Nebo si nechám poradit od včely nebo od motýla. A co kdybych zavolala Květušku?

Nebylo to třeba, už stojím před zahrádkou. Nikde nevidím plot, ale přesto vím, že je to ona. Květuščina zahrádka. Přede mnou se rozlévá záplava zeleně a květin.

Listuji ve svém deníku. Mám domů přinést zelené lístky rýmoplašky, fialový květ kašelníku a čerstvé kořínky pšíkavice.

Procházím se zahrádkou a obdivuji tu krásu.

A už vidím Květušku. Zrovna zalévá záhon kvetoucího kašelníku.

„Dobrý den, Květuško,“ zdravím ji. „Můžu si natrhat bylinky?“

„Celá zahrádka je tu pro tebe,“ usmívá se Květuška. „Vyber si, co potřebuješ. Chceš, pomůžu ti?“

Květuška vypadá trochu jako Karkulka, jen má na hlavě místo červeného čepečku rozkošný bílý klobouček. Šaty má v barvě zralých jahod. V ruce drží konvičku a ve druhé proutěný košík.

Netušila jsem, že je to taková zábava, sbírat bylinky! Chodíme po zahrádce, chichotáme se a Květuška mi říká, že si vždycky přála mít kočičku, kterou by milovala a pěkně se o ni starala. Ale má tolik práce…

Naštěstí má spoustu kamarádů, kteří ji na zahrádce navštěvují. Třeba Ferda Mravenec a jeho Beruška, včelka Mája a motýl Emanuel. Častým hostem je Krteček v kalhotkách a občas si pro zlaté jablko přiletí pták Ohnivák. Květuška má ale ráda všechny kamarády, i ty úplně malé a neznámé. Třeba mšice a housenky.

Už mám ve svém košíku vše, co potřebuji. Všecinky bylinky a květinky. Loučím se se svou novou kamarádkou. Květuška mi dala na cestu růži, přivoněla jsem…

 „Už jsem doma, Umělče! Postav vodu na čaj, mám pro tebe zázračné bylinky!“

Z kuchyně slyším: „Děkuji ti. Pšííík!“