Konec jedné víly

 

Hleď květy růžové

a plody rudé

červenají se

panenským studem

 

Víla třešňová

voní do dálky

včelám se rozdává

milencům do dlaní

sype korálky                        

 

Ta víla nemá víc

a svět je plný plískanic

déšť smývá pel nevěsty

a nektar nebeský

 

Podzimní vítr

trpce vane

ještě si přivoň

než hokynářkou

se víla ta líbezná stane