Máchám se v láku
pod víkem strachu
možná by bylo dobře
hřát si hřbet na poli
leč pobyt ve sklenici
příjemně nebolí
pohled ven
je velkolepý
jen ať z idylky té
nejsou střepy
Vznáším se v nálevu
jak okurka
z dávné sklizně
pod slupkou rozkoš
i trýzeň
tak jaká vlastně
jsem
sladká
kyselá
zároveň